Prapodivné příběhy
Příspěvky
Z úcty k tradici 3.
21. 3. 2008
Další kousek...Obávám se, že ještě ne poslední. Nějak se nám to rozlézá.
Na to, že se tenhle příběh odehrává během jedné jediné noci, zabírá podezřele hodně místa, nemyslíte?:o)
Nebudeme zdržovat zbytečnými proslovy a pojďme blíž. Blíž k domu staré čarodějky Vúdú, kde na nás - jak jistě tušíte - může čekat prakticky cokoli.
Myslím, že bychom měli zaklepat, protože právě odbíjí půlnoc...
Z úcty k tradici 2.
18. 3. 2008
Příběh devátý, druhá třetina...(omlouvajík, tohle vážně nešlo jinak, ale snad mi tu zmatenost odpustíte.)
Pořád se nacházíme v zahradě. TÉ zahradě na kraji jedné z nejstarších, nejstrašidelnějších a nejmagičtějších čtvrtí ve starém dobrém New Orleans.
Z úcty k tradici 1.
13. 3. 2008
Příběh devátý. O jednom útěku, ošklivých jizvách a šanci na uzdravení. O jedné noci v zahradě na samém kraji bayou.
Nutné upozornění: Křehký mladík Olivier Sheridan není můj. Byl vypůjčen z BLCD dramatu The Dark Blue. Život mu vdechl můj milovaný Kaneto Shiozawa. A udělal to báječně.
Mávám směrem k nebesům a DĚKUJUUU!!!
Šrámy
10. 12. 2007
Příběh osmý. Díky žadateli - opět fanfiction. Tentokrát si trochu zariskujeme a přesuneme se na velmi tenký led. Žadatel si totiž přál příběh ze světa "japonských" detektivek Laury Joh Rowland, které Ta druhá zcela nedávno přečetla a zajásala nad nimi. Už proto, že se jedná o čtivo (sic) odpočinkové, ale ne tak docela pitomé. Právě naopak - Laura Joh Rowland dovede stvořit zajímavé postavy i příběh, má dokonale "zmáknuté" prostředí a hlavně - Japonsko 17. století, v němž se příběhy detektiva Sana Ičiróa odehrávají - si nikterak neidealizuje. Její padouši jsou skrznaskrz hnusní (a mnozí mají docela dobře pochopitelnou motivaci), hrdinové skrznaskrz hrdinští, ale zároveň jaksi neztrácejí lidské slabůstky.
Cikáda
22. 10. 2007
Neposlechla jsem. A koukla se. Youka Nitta je totiž moje oblíbená ilustrátorka. A na tohle jsem byla zvědavá už dlouho...
Jenže... Bosie má pravdu. Vážně nemám ráda špatné konce. Ráda je obracím naruby. A miluji crossovers...
Tak tedy - Příběh sedmý. O návratech, cikádách a ohlížení přes rameno.
Crossover: Winter Cicada/Návrat Krásného prevíta
Zní to šíleně? Hmmm...nedomnívali jste se, že je Ta druhá normální, že ne? Obecně vzato, ty nejšílenější věci se dělají z lásky.
Existuje ráj?
6. 9. 2007
Už několik dní mezi mnou a (podobně stiženým) kamarádem mailmo probíhá cosi, jako fanfiction souboj. Jde o přátelské utkání, jehož jediným cílem je, oprášit starý dobrý černý humor. Spáchat krátkou povídku - bez ohledu na použitý fandom - čím potrhlejší, tím lepší.
Bránila jsem se cokoli ze vzniklých produktů zveřejnit, ale nakonec mi to nedalo.
Tohle je vzpomínka. Na jednu (sedmnáct let starou a VELMI hanbatou) anime.
Vážení, vítejte ve světě Ai no Kusabi! (A šílených autorů fanfiction, kteří jsou doopravdy schopni všeho, aby "své" oblíbence udrželi při životě...:o)
Nezbytná varování:
1.) Sprostá slova. Hned několik.:o)
2.) Ehm. Yaoi. Trošku.
3.) Naprostá absurdita. (Jak jinak.)
4.) Vážně se cítíte být dost otrlí?
5.) DOBRÁ, řekli jste si o to...Příjemné počtení a - jste-li fanoušky žánru, odložte střelné zbraně i ostré předměty, prosím. I Ty, Kleio. Děkuji.
To, co je skryté
7. 5. 2007
Krásný lhář
3. 5. 2007
Spodní strana duše
28. 1. 2007
Příběh je věnován Krásnému prevítovi a taky Sarah Kane - za to, co mi provedla...:o)
Rozhovor
26. 1. 2007